Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Erdoganovo tažení proti svobodným médiím

23. 05. 2016 17:24:02
Když se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan 28. srpna 2014 ujal úřadu, od opozičních novinářů a politiků si vysloužil nálepku diktátora.

Mimo jiné i proto, že za jeho působení v premiérském křesle, kde seděl od roku 2003, proslul mnohými autoritářskými praktikami. Organizace Reportéři bez hranic pozorovala postupné snižování svobody tisku během Erdoganových pozdějších funkčních období, v jejich řebříčku Press Freedom Index se Turecko během Erdoganova prvního funkčního období pohybovalo kolem 100. příčky, v roce 2013 už to bylo 154. místo ze 179 zemí.

Kromě toho se nynější turecký prezident nijak netají svým odporem k sociálním sítím, v roce 2013 v rozhovoru pro turecký deník Haberturk uvedl: "Objevila se hrozba a jmenuje se Twitter. (...) Sociální sítě považuji za největší hrozbu pro společnost.". Během masových protivládních demonstrací, které vypukly v roce 2013 na istanbulském náměstí Taksim, označil za jednoho z původců protestů právě mikroblogovou síť Twitter. Některé jeho další kroky pak vyvolávají dojem, že jde o odpor k internetu všeobecně. Turecko je jedinou zemí v Evropě, kde vláda reguluje internet již mnoho let. Dle jednoho z největších tureckých deníků Hürriyet, jenom mezi roky 2007 a 2008 bylo zablokováno 1112 webových stránek a služeb.

V únoru 2014 pak Erdoganův kabinet schválil přes protesty opozice kontroverzní zákon o přísnější státní kontrole internetu. Ten vládě umožnil mimo jiné blokovat některé stránky či klíčová slova i bez soudního rozhodnutí, navíc umožnil i shromažďování informací o jednotlivých uživatelích internetu. Ostře proti tomuto zákonu protestovala Evropská unie a Spojené státy. Když zhruba tisícovka demonstrantů dva dny poté vyjádřila svůj nesouhlas se zákonem na protestu v Istanbulu, policii se ji podařilo rozehnat až vodními děly a slzným plynem.

Následující měsíc jsme mohli od Erdogana slyšet mnoho siláckých vyjádření. Vyhrožoval nejenom zákazem Twitteru, ale i Facebooku či YouTube. "Nevydáme národ na milost Facebooku a YouTube," prohlásil v rozhovoru pro tureckou televizi ATV. "Všechno to vyhladíme," hřímal na shromáždění v severozápadní provincii Bursa. "Mezinárodní společenství může říkat to či ono. Mě to vůbec nezajímá. Každý uvidí, jak je Turecká republika silná," řekl. Důvodem jeho útoku byly audionahrávky, kde Erdogan instruuje svého syna ohledně ukrytí zpronevěřených peněz. Objevily se právě na serveru YouTube a vyvolaly rozsáhlou diskusi o korupci. Erdogan je označil za podvod, účelovou montáž a snahu o jeho diskreditaci.

Nicméně nezůstalo jen u řečí, blížily se bedlivě sledované obecní volby a korupční skandál bylo to poslední, co vládní strana potřebovala. Došlo k blokaci serveru YouTube a nad ránem 21. března 2014 Turecko zablokovalo i přístup k Twitteru. Veškerá kritika tohoto kroku byla označena za zahraniční spiknutí. I přes rozhodnutí soudu, zůstal Twitter blokován až do konání voleb. Jen pár dní po těchto volbách, v nichž vládní strana s přehledem zvítězila, zrušil turecký telekomunikační úřad blokaci mikroblogové sítě. Navzdory verdiktu ústavního soudu ze 29. května 2014, turecké úřady dál bránily k přístupu k portálu YouTube. Nerespektovaly toto rozhodnutí s tím, že část "závadného obsahu" ze serveru dosud nezmizela. Zároveň přišla o celostátní licenci televize Kanaltürk, známá svou kritikou tehdejšího premiéra.

Ve světle následujícího vývoje ale veškeré tyto události ztrácejí na významu. Recep Tayyip Erdogan 10. srpna 2014 vyhrál se ziskem takřka 52% hlasů prezidentské volby. V premiérském křesle strávil 11 let, a dle pravidel jeho strany AKP by se již počtvrté nemohl o tento post ucházet. Což bylo nepochybně v rozporu s jeho mocenskými zájmy, v minulosti se opakovaně vyjádřil, že v roce 2023 při oslavách stého výročí vzniku republiky chce stále vládnout. I proto se od okamžiku jeho zvolení objevovaly teorie, že Turecko přesedlá na prezidentský systém. Opatření na zajištění jeho pozice na sebe nenechaly dlouho čekat.

V prosinci 2014 bylo při policejní razii proti údajným odpůrcům prezidenta zadrženo 24 lidí. Cílem zatýkání v redakcích byla prý síť plánující svržení prezidenta. Zátah ostře odsoudila Evropská unie, ministryně zahraničí Federica Mogherini a komisař pro rozšíření Johannes Hahn uvedli ve společném prohlášení, že události v Turecku jsou neslučitelné se svobodou médií, což je základní princip demokracie. "Tato operace jde proti hodnotám a standardům Evropy, jejíž součástí chce Turecko být." stálo mimo jiné v prohlášení, podle agentury Reuters v něm byla použita neobvykle silná slova. Slavný turecký spisovatel Orhan Pamuk se koncem roku 2014 vyjádřil v rozhovoru pro deník Hürriyet, že v Turecku mají všichni strach se svobodně vyjadřovat. Úspěšný autor popisoval nátlak tureckých mocenských složek na média všeobecně i justiční zákroky proti opozičním novinářům. "Nejhorší je, že tu vládne strach. Konstatuji, že všichni mají strach, a to není normální." prohlásil v rozhovoru.

Naplno se Erdoganova mašinerie rozjela tento rok. V pátek, 4. března 2016 převzala turecká vláda kontrolu nad opozičním deníkem Zaman. Před sídlem redakce se pak sešlo několik stovek protestujících, které rozehnala policie pomocí vodního děla a slzného plynu. Šéfredaktor listu Abdülhamit Bilici to komentoval slovy: "Za poslední tři, čtyři roky už se stalo zvykem, že kdokoli, kdo oponuje vládní politice, je buď stíhán, nebo ve vězení, nebo se dostane pod takovouto kontrolu vlády.". Turecký premiér Ahmet Davutoglu kroky úřadů obhajoval tím, že Turecko má právo vyšetřovat ty, kteří se účastní jasného pokusu o převrat proti zvolené vládě. Několik novinářů z deníku se dokonce v sobotu vrátilo do práce, ale přišli o přístup na vnitřní servery listu a nemohli se dostat do svých e-mailů. Pokračovaly také protesty, policie stejně jako v pátek nasadila slzný plyn. Turecká žurnalistická asociace uvedla ve svém prohlášení, že dosazení správci se stávají nejnovějším nástrojem vlády, jak umlčet nepohodlná média.

Nezůstalo jenom u opozičního deníku. Pár dní po tomto incidentu zábor nezávislých médií pokračoval. Tentokrát se stala obětí nezávislá tisková agentura Cihan. Agentura uvedla na svých internetových stránkách, že v pondělí 7. března 2016 istanbulský soud ustanovil správce pro řízení agentury na základě žádosti státního zástupce. Podobně soud postupoval i v případě, kdy pod kontrolu tureckých úřadů přešel deník Zaman.

Zábor nezávislých médií si vysloužil rozsáhlou mezinárodní kritiku a oprávněné obavy o svobodu tisku v Turecku. To ale bylo předtím, než se zraky celé Evropy začaly upírat na Turecko s nadějí na vyřešení uprchlické krize. Prezident Erdogan si nepochybně uvědomuje, jak silnou kartu momentálně drží v rukách a bude podle toho postupovat. Může si toho teď dovolit mnohem víc, i kvůli nedávné výměně na premiérském křesle. Ahmet Davutoglu, který musel post opustit (nejspíš i kvůli kritice některých prezidentových kroků), uvolnil místo Binalimu Yildirimovi. Dosavadní ministr dopravy Yildirim představil jako svůj hlavní cíl změnu ústavy a zavedení prezidentského systému.

Autor: Marek Tomanka | pondělí 23.5.2016 17:24 | karma článku: 0.00 | přečteno: 46x

Další články blogera

Marek Tomanka

Co když jsme v kauze Babišových odposlechů úplně vedle?

Byla dostatečně prokázána autenticita nahrávek ministra financí Babiše, které se objevily na anonymním twitterovém účtu se jménem Julius Šuman? Co se stane až na odhalenibabise.cz vyprší čas?

16.5.2017 v 13:05 | Karma článku: 15.61 | Přečteno: 1551 | Diskuse

Marek Tomanka

Angažovanost Spojených států na Blízkém východě, nutnost nebo problém?

Naděje na řešení krize na Blízkém východě se mnohdy vkládají do rukou světových velmocí, které mají na uklidnění situace svůj významný zájem.

15.5.2017 v 12:51 | Karma článku: 6.91 | Přečteno: 177 | Diskuse

Marek Tomanka

Ten, který ví víc

Budoucí americký prezident Donald Trump prohlásil, že za hackerskými útoky na americkou Demokratickou stranu během předvolební kampaně nemusí být Rusko. Podle svých slov ví o incidentu víc než ostatní. Prozradí nám to prý později.

3.1.2017 v 10:59 | Karma článku: 6.67 | Přečteno: 473 | Diskuse

Marek Tomanka

ANO a ti ostatní

Nedávné krajské a senátní volby ukázaly slabinu hnutí ANO, nedostatečný koaliční potenciál. Tím se jeho role předpokládaného vítěze příštích sněmovních voleb komplikuje.

19.10.2016 v 12:17 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 190 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jitka Mikysková

Svět podle Putina a svět podle Spojených států

nikdy nebude stejný, objektivně vzato, není horší ani lepší, je prostě jiný a je to dáno odlišnou historií a kulturou.

25.6.2017 v 15:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 | Diskuse

Markéta Demlová

Křupan jsem a křupan budu

Že současný český prezident nemá vychování, na to už jsme si zvykli. Že pro sprosté slovo nejde daleko, to taky víme. Že se nezdráhá urážet své odpůrce ať už vlastními ústy, nebo prostřednictvím svého mluvčí,

25.6.2017 v 14:46 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 164 | Diskuse

Jan Dvořák

Malé a velké prasnice na politické scéně

Ne že bych nebyl objektivní, nezávislý a vyvážený ve svých textech, zejména v soudech o předních ústavních činitelích, avšak dnes si dovolím světlou výjimku.

25.6.2017 v 8:25 | Karma článku: 19.97 | Přečteno: 710 | Diskuse

Zdenek Horner

Češi žádají zavedení kvót

Češi pohrozili na valném zasedání OSN, že v případě nezavedení celosvětových kvót na přejímání adekvátního počtu přírodních škůdců (kormorán, bobr, bolševník a další), zruší uznání ruskoamerické hegemonie ve vesmíru.

25.6.2017 v 2:15 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 722 | Diskuse

Beata Krusic

Obejmi hodného "člověka"..........

Zpráva z médií: britští vědci provádí unikátní výzkum. Vybraná místa v lese jsou naplněna škodlivým oxidem uhličitým- pro zjištění, jak přesně jsou stromy účinné při pohlcování skleníkových plynů.

24.6.2017 v 23:10 | Karma článku: 9.95 | Přečteno: 308 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 574

Wannabe novinář, knihomol, televizní maniak, ekonomický migrant.

Twitter: @mareek_t

ČSFD: MarekT.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.